Labutě

Byly jednou tři princezny. Procházely se v zahradě a trhaly květiny. Najednou se tam objevila nějaká stařenka a prosila je: „Princezny, dejte mi , prosím, také nějaké květiny.“
Dvě starší sestry se rozzlobily: „Kde ses tady vzala? Zmiz odsud, nebo zavoláme stráže!“
Ale nejmladší princezna šla a dala té stařence svou kytici.
Stařenka jí poděkovala. Pak zatleskala rukama a z obou starších princezen se najednou staly labutě a odletěly.
Najmladší princezna se hrozně polekala. Stařenka jí řekla: „Neboj se, tobě neublížím. Ty jsi hodná holčička a hodným holčičkám já nemůžu ublížit. Potom zmizela.
Princezna se rozhodla, že musí svoje sestry najít. Vyběhla ven ze zahrady a rozběhla se k lesu.
K večeru přišla k malé chaloupce v lese. V té chaloupce bydlela jedna hodná čarodějnice se svou holčičkou. Moc se divily, jak se tam princezna dostala. Princezna jim pověděla, co se stalo.
Čarodějnice řekla: „Myslím, že jsi měla především říct vašim rodičům. Král jistě pošle rytíře, aby princezny vysvobodili. Zůstaň tady přes noc a ráno tě doprovodím domů.“
Princezna tedy zůstala v chaloupce na noc. V noci se ale rozhodla, že radši uteče a půjde své sestry přece jenom hledat sama. Dcera té čarodějnice, malá čarodějnice se ale vzbudila a chtěla jít s ní. Tak se vydaly na cestu samy.
Když se maminka čarodějnice ráno vzbudíla a zjistila, že obě holčičky jsou pryč, řekla si, že nejprve půjde všechno říct králi a vypravila se na zámek.
Děvčata zatím hledala cestu, kudy letěly zakleté labutě.
„Víš co,“ řekla čarodějnice,“proměníme se taky v nějaké ptáky a zeptáme se ostatních ptáků, jestli je viděly.“
Malá čarodějnice tedy sebe i princeznu proměnila v holubičky a vyptávaly se ptáků, jestli neviděli dvě labutě. Nakonec se jim podařilo najít hrad, ve kterém žila čarodějnice, co princezny zaklela. Na jeho dvoře byla spousta ptáků. Všechno to byly zakleté dívky. Princezna a malá čarodějnice se proměnily zase v děvčata. Princezna našla svoje sestry. Najednou se ale objevila ta čarodějnice-stařenka. Malá čarodějnice se rychle proměnila v ptáčka, takže se mezi ostatními ztratila. Princeznu ale ta čarodějnice chytila.
„Řekla jsem, že ti neublížím, ale co s tebou mám teď dělat?“ řekla ta čarodějnice princezně a zavřeĺa ji do sklepa.
Malá čarodějnice zatím zjistila, že kromě ptáků-zakletých dívek bydlí na hradě taky opravdové vrány. Ty jí prozradily, že ta stará čarodějnice nebyla vždycky zlá. Protože byla čarodějnice, byla mladá a krásná do pěti set let. Ale pak už její kouzla na věk nestačila a čarodějnice jako by přes noc zestárla. Nechtěla to ale a tak hledala v knihách nové kouzlo. Našla však takové, kterým může krást krásu dívkám, pokud je zakleje v ptáky. mládí a kráse těch dívek se shromažďují v nádobce na jejím stole. Čarodějnice, aby upokojila své svědomí, rozhodla se, že bude vyhledávat jenom zlé a pyšné dívky, hodným že ubližovat nebude.
Malá čarodějnice se proměnila v mušku a vlétla do pracovny staré čarodějnice. Pak se proměnila zase v děvče a vzala ze stolu nádobku. Vtom do dvěří vešla stará čarodějnice. Vrhla se k ní, ale malá čarodějnice hodila nádobku na zem a rozbila. Tím byli ptáci na dvoře osvobozeni a proměnili se zpátky v dívky. Stará čarodějnice byla moc nešťastná. Nakonec ale se smířila s osudem a nechala všechny odejít. Taky dala malé čarodějnici klíč od sklepa, aby pustila nejmladší princeznu. Potom se všichni vrátili domů.